Ve svém původním významu představuje optika část fyziky, která se zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí. Světlo je však ...
Optiku je možné rozdělit na: Geometrickou optiku Svazkovou optiku Fotometrii Radiometrii Vlnovou optiku Kvantovou optiku Koherenční optiku Podle zaměření optiky na část elektromagnetického spektra lze optiku rozdělit na klasická optika rádiová optika rentgenová optika elektromagnetická ...
Geometrická optika je nejstarší částí optiky, přičemž vychází z předpokladu, že když jsou rozměry předmětů skrze něž, nebo okolo nichž, se světlo šíří mnohem větší než je jeho vlnová délka, je vlnová povaha světla jen slabě rozeznatelná. Jeho chování může být ...
Svazková optika popisuje formu šíření prostorově lokalizovaného světla, jež se zároveň šíří prostorem bez úhlové divergence. Typickými představiteli těchto vln jsou hermiteovské-gaussovské svazky, laguerreovské-gaussovské svazky a besselovské svazky.
Vlnová optika respektuje vlnový charakter světla, je však přiblížením (platným pro mnohé optické jevy), v němž je světlo popsáno pomocí skalární funkce. Při popisu lze použít Huygensův princip. Vlnová optika studuje jevy, které souvisí s vlnovým charakterem záření, jako ...
Tento článek pojednává o elektromagnetickém záření. Další významy jsou uvedeny v článku Světlo (rozcestník). Viditelné světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400–750 nm. Vlnové délky světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného ...
Tento článek pojednává o pojmu látka z pohledu fyziky a chemie. Další významy jsou uvedeny v článku Látka (rozcestník). Náš vesmír je tvořen rozličnými formami hmoty, z nichž nejlépe prozkoumána je forma látek. Látky mohou nabývat rovněž různých forem, resp. skupenství ...
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace, Hledání Geometrická optika je částí optiky, která se zabývá studiem šíření světla v prostředí, jehož rozměry jsou velké ve srovnání s vlnovou délkou světla. Geometrická optika si tedy nevšímá vlnových vlastností ...
Fotometrie je část optiky, která zkoumá světlo z hlediska jeho působení na zrakový orgán. Veličiny, které určují velikost tohoto působení na lidské oko, se označují jako fotometrické veličiny. Mezi fotometrické veličiny řadíme např. svítivost zdroje, světelný tok, světelnou ...
Radiometrie je část optiky, která se zabývá měřením elektromagnetického záření, včetně světla. Radiometrie se zabývá absolutními veličinami, zatímco fotometrie studuje obdobné veličiny, avšak z hlediska jejich působení na lidské oko. Fyzikání veličiny měřené v radiometrii ...
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace, Hledání Geometrická optika je částí optiky, která se zabývá studiem šíření světla v prostředí, jehož rozměry jsou velké ve srovnání s vlnovou délkou světla. Geometrická optika si tedy nevšímá vlnových vlastností ...
Vlnová délka Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění které kmitají ve fázi.Značení Značka: λ Základní jednotka: metr, zkratka m Další jednotky: viz délka Výpočet K vyjádření vlnové délky lze použít vztah , kde T je perioda, ...
Oxyrhynský papyrus s fragmentem Euklidových Elementů Geometrie je matematická věda, která zkoumá vlastnosti a vzájemé vztahy geometrických útvarů (například prostorových těles, ploch, bodů, přímek a rovin). Geometrie bývá považována za jeden z nejstarších vědných oborů vůbec. ...
Jako vlnění se označuje šíření kmitů prostorem. Celý proces vzniku vlnění lze demonstrovat na příkladu vázaných oscilátorů. Máme-li vázané oscilátory, přenáší se energie kmitání postupně z jednoho oscilátoru na druhý a zpět. Podobně to funguje mezi částicemi v látkách, ...
Lom vlnění, jak ho popisuje Huygensův princip. Difrakce, jak ji popisuje Huygensův princip. Huygensův princip popsaný Christianem Huygensem popisuje jednu z představ o šíření vlnění. Předpokládá, že v každém okamžiku lze každý bod na čele šířící se vlny chápat jako nový ...
Tento článek pojednává o fyzikálním jevu prolínání a střetávání hmoty. Další významy jsou uvedeny v článku Interference (rozcestník). Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetání jevů či hmoty. Nejčastěji se jedná ...
Kvantová fyzika je soubor oborů postavených na teoriích, jejichž ústředním pojmem je kvantum. Na rozdíl od klasické fyziky se v nich nepopisuje stav systému pouze přiřazením určitých přesně daných hodnot fyzikálních veličin, ale předpokládají i existenci stavů, u kterých je ...
Kvantová elektrodynamika je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích. Klasická elektrodynamika studuje elektrodynamické interakce mezi makroskopickými tělesy, kvantová elektrodynamika interakce mezi mikroobjekty (atomárních ...
Schéma fotoefektu. Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány (vyzařovány, emitovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou. Emitované ...
James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony v makroskopické teorii elektromagnetického pole, které zformuloval James Clerk Maxwell v roce 1865. Lze je zapsat buď v integrálním nebo diferenciálním tvaru. V integrálním tvaru popisují elektromagnetické pole v jisté oblasti, ...